Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. Dějiny znojemské okurky

5. 2. 2007

Původ slova okurka nelze jednoduše vysvětlit. Je velmi pravděpodobné, že její jméno pochází z středohornoněmeckého slova Umurke. Rovněž maďarské Uborka a perské Angarah (vodní meloun) mohlo při tvorbě jména sehrát určitou roli. Mnozí se domnívají, že je v něm skryto řecké slovo agouros (aoros = nezralý), protože okurka se sbírá a jí zelená a nezralá. U nás se nazývají okurky obecně Umurkn. Ojediněle se jim říká také Kümmerlinge (snad proto, že ve srovnání s jinými tykvovitými plodinami jsou přece jen docela malé a chudé) a Kümmerln, což je odvozeno snad od jejich latinského názvu cucumis.

Výživová hodnota okurky. Okurka je se svými 9,7 kcal = 42 kJ kaloricky nejchudší zeleninou a je složena z 96 % z vody. Zbylá 4 % tvoří bílkoviny, tuk, uhličitany, sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, fluor, jod, zinek, měď, železo, mangan, chrom, selen, vitamíny A, B (thiamin), C, F, K a stopové prvky. Kvalitní výběrová okurka se vyznačuje křupavou tvrdostí, chutným vzhledem a kořeněným arómatem, které každé vhodné jídlo činí chutnějším. V okurkové slupce jsou obsaženy živiny a vitamíny v konstantní kvalitě. Když se však okurka oloupe, měla by se ihned spotřebovat, protože oxidací se snižuje podíl vitamínu B2 (Riboflavin) a vitamínu K.