Demolice Znojmie - Demolice historie Znojma
To, čeho se mnozí občané, především z řad bývalých zaměstnanců Znojmie, obávali, se stalo skutečností. Začaly se demolovat objekty Fruty Znojmo – Znojmie. Konzervárna, která byla pýchou a vlajkovou lodí českého konzervárenství. Konzervárna byla daná do provozu v r. 1958 a její životnost byla stanovena na více než 100 let. Nedožila se ani poloviny. Za necelých padesát let jí prošli celé generace konzervářů – tisíce lidí. Mnozí v ní prožili celý svůj produktivní pracovní věk. Nový závod Znojmie měl pokračovat v tradici výroby Znojemských okurek a další sterilované zeleniny ve válce zničených konzerváren ve Znojmě. První obnovu konzervování obnovilo po válce družstvo Znojmia. Na to navázala nově postavená konzervárna, krásná stavba v pozdně funkcionalistickém stylu na které se, snad zázrakem nepodepsal socialistický realismus. Stavba se stala součástí Znojma a jejím zbouráním jsme zničili i část naší historie. Jako barbaři v dávné historii Evropy. Dle mínění některých architektů měla tato stavba zůstat zachovaná pro budoucnost. „Je nedílnou součástí novodobých poválečných dějin Znojma,“ říká arch. Jan Kalný, specialista na urbanistiku. V jejích prostorách mohlo vzniknout moderní obchodní a kulturní centrum podobné Vaňkovce v Brně. Město nikdy nemělo vydat souhlas s demolicí. Demolice je přirovnávána ke zločinu na historii města. Zástupce nového vlastníka ing. Stanisla Hahn byl požádán, aby zachoval alespoň umělecké ztvárnění Trade Mark Znojmia, které se nachází na průčelí konzervárny. Jak nám potvrdil Jaroslav M. Pařík, i nadále trvá jeho nabídka, že by zachovalý monument se znakem Znojmia, který je uměleckým dílem, mohl být umístněn v prostorách Delta Pekáren na Kollárově ulici. Samozřejmě v případě, že by o něj neprojevilo zájem ani město, muzeum nebo ho nechtěl zachovat současný vlastník. Pro úplnost dodáváme, že na počátku tohoto zločinu stála mafie tunelářů: Jan Halouzka, Antonín Žiška a Alois Dvořák, kteří Znojmii vytunelovali, vykradli a zdevastovali. Spravedlnosti dodnes nebylo učiněno zadost.
Zbyšek Dřevojan.
